Reklama
 
Blog | Lucie Hojná

Moje listopady

Moje listopady, jak si je chci pamatovat a nepamatovat. Možné číst odshora i odspoda i vůbec.

Listopad, skutečně listí padá a já pořád zabouchlá jak okno v Holandsku. Zabedněná, na půl v novým levelu a s klíčema. Za chvíli prosinec, nejzajímavější měsíc a 23. Zítra jedu do Rotterdamu a za týden do Amsterdamu, tak na mě myslete 🙂

 

  *Přesně před rokem jsem byla zabouchlá jak klíče v autě a hledala jsem si nový klíče. Od kola, od bydlení a od dalšího levelu a pekla jsem svý první sušenky a pila svůj první Jenever.

Reklama

   *Před dvěma lety jsem byla tady, ale blížila jsem se zas tam, ku Praze. Vůbec jsem nebyla zabouchlá a těšila jsem se na novej level, kterej je dneska starej jak Metuzalém.

   *Před třemi lety jsme rozmontovávali a rozprodávali drahocenou půjčovnu, kde jsem dva roky přendávala DVD z obalu do obalu. Dodnes si pamatuju tituly i lidi pod číslama. Skvělý období, skvělá práce, skvělý Pecky!

   *Před čtyřmi lety jsem se rychtovala na maturiťák, blbla s Vévou a smála se Lennonovi a pomalu jsem se odzabouchávávala

   *Před pěti lety jsem byla zabouchlá jak při průvanu, těsně před plnoletostí a plná zvědavosti i chmur.

   *Před šesti lety jsem nejspíš divočila v Roxetu a jestli se dnes za něco stydím, tak právě za to divočení, byť tenkrát se to tak patřilo.

   *Před sedmi lety jsem byla zase zabouchlá, o něco míň a o dost hloupěji, ale jo, začala nová etapa na střední škole a já ze sebe dělala to, co jsem nebyla.

   *Před osmi lety jsem přestávala být dítě a koupila jsem si první tanga, který jsem jako dala kámošce, ať mi je dá k Vánocům a já to pak nemusím vysvětlovat mamce a taky v rámci přípravy na střední jsem kreslila, malovala a modelovala nejvíc ever a dost možná taky nejlíp.

  *Před devíti lety jsem se vzpamatovávala z táborový lásky a představovala si lásku s joudou z 9.A. Taky jsem se vzpamatovávala z návštěvy Ameriky, jež byla strašná bomba tenkrát! Zlatý to časy.

  *Před deseti lety (teď dlouho tápám v paměti) si myslim, že jsem si koupila první podprsenku, z výprodeje v M-klubu, která mi nikdy samozřejmě neseděla, ale bylo to tenkrát hustý, že už mi měla co schovávat!

  *Před jedenácti lety jsem si četla knížku „Děvčátka, na slovíčko“ a schovávala ji před mamkou v kočárku na panenky.

  *Před dvanácti lety jsem ještě lítala po nemocnicích a doufala, že už je to pryč.

  *Před třinácti lety mě začal bolet pravej kotník, jež mi byl dán do sádry a to byla zásadní chyba, která zapříčinila ten příští listopad.

  *Před čtrnácti lety jsem si nejspíš ještě pořád hrála s koňma s Evičkou z druhýho patra.

  *Před patnácti lety jsem lítala s klukama ze statku po poli a předstírala, že řídím traktor.

  *Před šestnácti lety jsem byla s tátou na lovu vánočního kapra, kterej byl posléze měsíc v mrazáku a pak den v nálevu, a kterýho jsem podle taťky vytáhla úplně sama!

  *Před sedmnácti lety mě brácha a ségra učili psát, abych mohla sama napsat Ježíškovi. Uměla jsem přečíst jedno slovo – oko a to tak, že O K O (čti písmeno po písmenu).

  *Před osmnácti lety jsem se chystala na svoje čtvrtý narozeniny a už fakt nevim, co jsem si přála. Možná barbínu s mořským ocasem, kterou jsem viděla u Péti (a kterou jsem nikdy nedostala).

  *Před devatenácti lety se mnou byla mamka doma, protože jsem měla ustavičnej zánět průdušek a víc si nepamatuju.

  *Před dvaceti lety si listopad vůbec nepamatuju.

  *Před jednadvaceti lety taky ne.

  *A před dvaadvaceti lety jsem  se nechala vyfotit jak sotva stojim, což se dnes po těch letech dá lehce zopakovat 🙂

  *A před třiadvaceti lety byl SAMET, já v bříšku a moje mamka v nemocnici.

 

Mé listopady.