Na základce už to dávno není jenom angličtina (nebo donedávna ruština). Angličtina je v dnešní době samozřejmostí, hned za ní je v počtu studentů němčina a následuje právě ruština. Tento žebříček má určitě svá opodstatnění, ale co trochu prolomit obvyklosti?
Jasně, jazyků je spousta a v určité době začne člověk přemýšlet i nad uplatněním, ne jenom nad zábavou během studií. Ale ráda bych tady zdůraznila právě holandštinu nebo vlastně nizozemštinu, jak se jí správně říká. A proč?
Můžu tu nabízet jen vlastní zkušenosti, proto nabádám zrovna tímhle směrem. Nechci tu jenom pět ódy, ale vlastně chci, takže budu. A to konkrétně na brněnskou Masarykovu univerzitu, což je jedna z vysokých škol v Česku, kde se studium nizozemštiny nabízí. Začíná se od začátku, nemusíš umět žádné základy, musíš mít jen chuť osvojit si jazyk netradičním způsobem a musí tě to bavit.
Osvojování. To je právě ten způsob jak na nový jazyk. No aby ne. Je to jako když jsme byly děti, taky nám nikdo nedal seznam slovíček, tu máš a uč se – stůl, židle, okno – to dá rozum. Přirozenější je jazyk si osvojovat, ukazováním a vysvětlováním na příkladech a zapojováním všech smyslů – na druhou stranu samozřejmě se nedá vyvrátit, že už děti nejsme, mnohé způsoby jsme zapomněli a proto nám nezbývá, než dohnat to cíleným studiem, ale na to hlavní a základní si snad ještě vzpomeneme a dokážeme se vrátit do nevinného a hravého dětství. A jde to překvapivě rychle. Po roce se už docela slušně domluvíš v každodenních situacích. Koupíš si kávu, kterou Holanďani milují, řekneš si, s čím ji chceš, zeptáš se na cestu a pokud jedeš do Belgie, tak zvládneš vybrat i ty pralinky.
Při studiu nizozemštiny tě čeká spousta možností, spousta nových zážitků a přátel. Není to jen prázdná fráze, během studia jsou organizovány různé letní kurzy, u nás i v zahraničí, kulturní akce, literární večery, oslavují se nizozemské a belgické svátky… Studium nenabízí jenom jazyk, ale taky historii, kulturu, zvyky a hlavně literaturu dané země, v tomto případě zemí – Nizozemska a Belgie. A po studiu? Umíš netradiční jazyk a znáš dobře země, kde se používá. I v Brně je spousta firem, kde můžeš začít hned po studiu – třeba jedna z možností.
Líbí se ti třeba architektura v Nizozemsku? Ty malebné vysoké domky, které se propadají do měkké země mezi kanály, všude ve městech voda místo silnice mezi chodníky, v té vodě se odráží ulice, jakoby tam bylo město dvakrát, kola cinkají a hned za městem, pole protkány nitkami příkopů, vedle stáda krav a ovcí čechrá severní vítr lopatky mlýnů, ve vzduchu je cítit moře a ten sýr! Snad nemyslíš jen na Amsterdam a jeho pověst ovinutou do červeného světla a dýmu trávy, ano, asi tak to tam vypadá, ale to hlavně kvůli a díky turistům, není to paradox? Pláže zakryté tunou písku, vysoké duny a chechtot obřích racků, čerstvé mořské ryby ve stáncích místo klobásy z Václaváku… Máš chuť?
Nizozemsko je víc než jen mlýny a sýry. Každá země má atmosféru a nemůžu vynechat ani Belgii. Jestli Česko je srdce Evropy, pak Belgie je její rozum. Chceš se procházet tam, kde se před tebou procházel třeba Rubens? A Rembrandt nebo van Gogh? Chceš toho být součástí a nechat tenhle kraj na sebe dýchat?
Není problém! Tyhle všechny možnosti se ti můžou otevřít právě v Brně. Při studiu tu rozhodně nebudeš jen číslo a pod ním nějaký student. Od prvního týdne se tu buduje dlouhodobá spolupráce, která musí být příjemná, aby bavila. Nemusím snad říkat, že každé studium vyžaduje práci, ale ta práce je hlavně na sobě samém. Vysoká škola obecně má lidem otevírat obzory a skrz tyto nové poznatky tak ucelovat a brousit dosud nabyté zkušenosti. A studium jazyka? Rozhodně se sama můžu podepsat pod známé pořekadlo – Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem.
